LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Z komína se nepadá.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Vychází nové vydání knihy Julia Kugyho: Ze života horolezce
Nové průvodce světových oblastí
Vychází nová kniha Máry Holečka o Gasherbrumu I.

Závody
Pražský Opičák (04.12)
MMČR v boulderingu (07.12)
SAMBAR KIDS CUP (08.12)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 13722
2.Konečný 12819
3.Pail 11650
Bouldry:
1.Stráník 11600
2.Jungling 11050
3.Novák 10925
Hory:
1.Skopec 6646
2.Švihálek 5970
3.Šuraba 5520

Výsledky
Dry Tool Cup (24.11)
MČR v lezení (27.10)
MS Innsbruck (06.09)

Deníčky
4578 lezců
724887 cest
Nové přelezy:
Velká Post 7C+
Len Pre Vy 9
A/1+Over D 8b+
Minimal Te 8a
Panelstory 7C+
Los Francé 7b+
El Regalit 7b
Cantalobos 7b
Animaculos 7b
Cap I Cua 7c

Stěny
Rock 'n' Wall - Plzeň
Big Wall - Praha 9 - Vysočany
SAUNA - Plzeň

Prodejny
Lezec-shop.cz - Štěchovice
Rock Point Plzeň Americká - Plzeň
Outdoor Centrum Rock Point Poříčí - Praha 1

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Chrudoš Fiala

Cestovatel, co nikdy nic nefotí...

smallTřiaosmdesátiletý cestovatel, který hory prvoplánovitě nevyhledává.
Za svůj život jich však přesto, všemi směry,  několik prošel.
O Mont Blancu hovoří jako o obyčejné vycházce, při které se ani nezadýchal, na vrcholu Kilimandžára přiznal lehkou nevolnost. A je skromný,  z Everestu mu stačil pohled krapet výš, než si táborníci vaří čaj v base campu. Nahoru nechtěl, byla mu zima…
„Já totiž nejsem horolezec, ani jsem nikdy nechtěl být. Hory absolvuji proto, že mně přišly a přicházejí do cesty. Jako třeba v Peru, když jsme cestou za kondory do kaňonu Kolka překračovali Andy…“

     

Nic není nemožné. Nemožné vyžaduje jen trochu víc času.

            Fridtjof Nansen - norský polární výzkumník






Chrudoš Fiala

foto Petra Michvocíková





Narodil jsem se na šachtě v Ejpovicích a tam se tomu říkalo Na Horách – i když to hory doopravdy nejsou, ale do vínku mi už po názvu dány tedy byly. A tak to vlastně doopravdy je. Nejsou tím, co mě prvoplánovitě láká, přesto mi však do cesty stále přichází a já neodmítám.

Od šesti let jsem šlapal na kopce v Brdech, pak Sněžka, do vyšších hor jsem postoupil asi v osmnácti letech. Poprvé to bylo v Tatrách s kamarádem Frantou Váňou. Měli jsme čerstvě po maturitě a tak jsme mohli odjet do Nízkých Tater.
Prvním kopcem, na který jsme tam vylezli, byl Ďumbiér. Z Nízkých pak logicky vedla cesta na Lomnický štít a vrchol Gerlachu.
Stále však jen jako turisti. Ano,  na některých místech, třeba na Gerlachu, se lézt trochu muselo, ovšem vždy to bylo bez výbavy, solo, jen v pohorkách.

Po válce byly zavřené hranice, nikam se moc nesmělo. Cestoval jsem tedy v rámci možností, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, vždycky s někým. Některé výlety po světě jsem ale absolvoval na kole a naopak povětšinou sám. Polsko, Lotyšsko, Skotsko, Krym...
Otec byl za války popraven, matka žila s mou mladší sestrou a proti mému cestování neprotestovala. Občas se mnou byl venku i bratr, který mluví několika cizími jazyky a to bylo fajn. Já sám zvládnu ruštinu a angličtinu.
Po roce 1989 jsem mohl začít cestovat naplno. Pravda, bylo mi už trochu více let, ale že bych to cítil jako křivdu? Určitě ne. Postupně jsem tu ztrátu dohnal a stále doháním. Kromě Antarktidy jsem byl už téměř všude. V Evropských zemích mi chybí Švýcarsko, Island, Portugalsko, Španělsko a Albánie.




Dnes mám již několik let svou partu kamarádů, se kterou každý rok někam jedeme. Několikrát do roka se scházíme a domlouváme, kam vyrazíme.
Máme štěstí, že nikdo z nás na cestách netrpí většími zdravotními potížemi, bez ohledu na věkový rozdíl mezi námi, všichni jsme v pohodě. Před cestou absolvujeme povinná očkování a více neřešíme. Za zmínku snad stojí jen antimalarika, která poctivě pojídám.
Zdravotní potíže se mi vyhýbají i doma, poslední dobou mě trochu bolí v kříži, na více si však stěžovat nemohu.
Udržuji se stále v kondici – no, v mládí tomu tak důsledně nebylo, kouřil jsem a pil, teď si zdraví hlídám lépe. Denně jezdím na kole až deset kilometrů, kromě víkendu každý den plavu.
Výjimečný si nijak nepřipadám – prostě sportuji, pozitivně myslím, makám na zahradě –  postavil jsem tam chatu – vím, že nesmím zalehnout, dovolit si zlenivět.
Být aktivní a optimistický – to je podle mně recept, chcete-li si zachovat kondici i v pozdním věku.






Chrudoš Fiala

foto Petra Michvocíková



Mám-li se vrátit k některým konkrétním dojmům z cest…

Peru – to byli hlavně indiáni, stany, ohně, rezervace – tam se smí jen s jejich cestovkou a tak, přestože jezdíme vždy na vlastní pěst, museli jsme jejich služeb využít. Jeden z mých nejkrásnějších zájezdů.

Mexiko – zase jsme se dostali mezi místní domorodce, plavili jsme se po řece, na jejíž název si už nevzpomínám. Indiánská rezervace, pyramidy, kde ukládají mrtvé, pohřební obřady – jednoho jsme se zúčastnili...

USA – měli jsme výhodu, že kamarádův  brácha a sestra tam žijí, bylo to pro nás proto velmi levné. Zajímavé setkání s místní českou komunitou, která se tam jednou za měsíc schází – cca 15 až 20 lidí, zavzpomínali jsme i na Havla.

Afrika – Keňa – krásné národní parky, dva metry od auta lví rodinka, no, že bych vystoupil ven to ne, ale na dojmy velmi záživné.

Tanzanie – zmiňované Kilimandžáro – já už v Čechách věděl, že na něj zkusím vystoupat, ale nijak jsem to nechtěl lámat přes koleno. Opět jsme museli mít dle místních pravidel průvodce. Tady mě napadá říci, že na Kili jsem byl nejvýše, doma v dolu Vojtěch, skoro tisíc metrů pod zemí, nejníže.
Z Moshi, což je městečko pod Kilimandžárem, jsme jeli autobusem k bráně národního parku Kilimandžáro. Odtud jsme šli nejprve deštným a později mlžným pralesem do prvního výškového tábora Machame hut ve výšce 3000 m n. m. Přespali jsme na chatě a ráno vyrazili do druhého výškového tábora New shira camp ve výšce 3840 m n. m. Na tomto místě z naší šestičlenné skupiny dva obrátili směrem dolů. My zbylí čtyři jsme pokračovali do třetího výškového tábora Baranco camp. Ten je z důvodu aklimatizace na úrovni druhého tábora. Další den ráno jsme zamířili  do tábora Barafu camp, v něm jsme zhruba od třetí hodiny odpolední do jedenácté večerní odpočívali a kolem půlnoci vyrazili s lucernami k vrcholu. Cesta mi nepřipadala lezecky nijak náročná, žádné výstupy, šplhání, skalní stěny. Myslím, že průměrně zdatný člověk při dobrém počasí ji zdolá bez větších problémů. Musím ovšem přiznat, že nahoře mi i přes dobrou aklimatizaci bylo fakt blbě. Dolů jsme pak seběhli za jeden den.
Že z toho nakonec byl zápis do Guinessovi knihy rekordů zařídil můj kamarád, já žádné takové ambice ani nápad neměl. Zavolal jim, že jsem nejstarší, co tam vystoupil, oni za mnou přijeli do Příbrami, popovídali jsme si a bylo to.
Tibet - přiletěli jsme do Káthmándu, měli jsme výhodu, že s námi jela průvodkyně z Prahy a vše nám vysvětlila. Po překročení čínské hranice jsme se dostali do Nepálu, kde jsou zajímavé kláštery. Tam jsme byli v klášterech i vysoko v horách, až 5000 m n. m., mniši nás hostili, ale platili jsme za to. Běžně jsme se tam celých čtrnáct dní pohybovali ve výškách mezi 2 až 5 tisíci m n. m. a tak jsme pak i v tom nejvýše postaveném klášteře v 5 400 m n. m. byli fit.

Indonésie – ostrov  Bali, lezli jsme i po horách, ale to jsou výšky maximálně do 3 500 m. n m. Celkově  hezký zážitek, objeli jsme celý ostrov.

Austrálie – tam bydlí má učitelka angličtiny, emigrantka a tak  to bylo pro nás opět velmi levné. Dala nám k dispozici auto, stravovali jsme se u ní. Pěkné zážitky z národních parků, divoká zvěř. Ke kopcům jsem se zde moc nedostal, nebyla příležitost.

Alpy jsem prošel rakouské a  italské, na Mont Blancu jsem byl asi v roce 1989, bylo to v pohodě, zvolil jsem lehkou cestu, kde nebylo třeba nějakých výrazných horolezeckých schopností. Byl jsem tam s kamarádem, neměli jsme ani výškovku, díky expedičnímu způsobu výstupu jsme byli dobře aklimatizovaní. Zvládli jsme to bez jakéhokoliv horolezeckého vybavení. Laviny jsem se nebál tady ani nikde jinde. Mám asi štěstí, že se mi vyhýbají. Jedinkrát jsem se s ní setkal v Tibetu, na pár hodin nám odřízla cestu, to bylo vše.

Na cestovní rituály si nepotrpím, talismany nepěstuji, z cest vozím jen běžné drobnosti sobě i přátelům. Možná mám doma i něco od indiánských náčelníků, konkrétně z Mexika, ale nijak výrazně to neoprašuji. A obřadů se na cestách též  neúčastním, výjimkou snad byla jen Púdža pod Mount Everestem.

Příští rok se chystáme na Srí Lanku, rád bych se časem podíval do Antarktidy, ale to je otázka financí, zatím se nezdá, že bych na to dokázal našetřit.

Cestuji už více než šedesát let, změnil se snad jen způsob dopravy, dříve stopem či vlakem… jinak vše zůstává skoro stejné. Ten základní popud se nemění. Je to má stálá touha po poznání, chuť něco pěkného vidět a zažít. Možnost obdivovat přírodní jevy, zvířata a lidi různých kultur. Snesu se s každým etnikem, mám rád i cigány, naučil jsem se  pár vět z jejich řeči.

Možná je zvláštní, že nikdy nic nefotím, nevím, snad mi stačí, co si zapamatuji, pocity, které ve mně zůstanou, ostatní není podstatné.






Chrudoš Fiala

foto Jiří Kubík




Ing. Chrudoš Fiala *1931
- vystudovaný ekonom
- předseda hornického Spolku Prokop
- ženatý, s manželkou vychovává čtyřicetiletou postiženou dceru
- optimistický chlap, který je vždy všude vítán







Petra Michvocíková   [úpravy] 08:21 31.12.2014Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Fajne12:15:31 31.12.2014
Jednoduchý týpek ale dobrý, žádná velká filosofie. Mám takové lidi rád.
Aldoodpovědět 

 super16:09:06 31.12.2014
díky za článek, pěkné pohodové čtení..víc takových
Pepaodpovědět 

 Velké sympatie11:28:56 07.01.2015
Hezký článek s horo cestovatelem. Ať zdraví slouží a vše nej do dalších cestovatelských let.
Janodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

MFOF

 Foto dne:

?
 Databáze cest:
Všechny cesty (131654)
Top horské cesty
Nejnovější horské cesty:
I Shot The Sheriff 7+/8- Kingston
Time Machine 8-/8 Glenorchy
Puig De Massanella 2 Mallorka
Hammad's Route 5+ Wadi Rum
Une Arete Dans La Gorge 5b Todra Gorge
Nově komentované:
Minimal Tecno 8a Siurana
Moravská Cesta 5 Kostolecká Úžina
Schizofrenie 8A Labák - Pravý Břeh
Neón 6c+ Vistamar
Klídek A Labáček... 6C Labák - Pravý Břeh

 Nově v diskusi:
Re: Cipro | Re: Cipro | Re: Cipro | Re: Lulini všech velikostí | Lulini všech velikostí | Lulini všech velikostí | Re: Cipro | Re: Cipro | Re: Cipro | Re: Cipro |

 Nové komentáře:
Re: Fenix zkušenosti | Re: blokace | Re: Fenix zkušenosti | Re: Fenix | Re: Pro chytráka Gea | Re: Pro chyráka Gea | Re: Pro chyráka Gea | Re: Pro chytráka Gea | Re: Fenix zkušenosti | Re: Fenix |

 Kde to vře:
Mistrovství ČR v boulderingu (71)
Čelovka Fenix HM51R Ruby pro horolezce (58)
Revo - Revoluční jistítko (36)
Video: Alex Honnold leze free solo na pískovcovou věž v Utahu (32)
Šáhla a šáhélka (21)
Tetínské skály (18)
Pád mladé lezkyně (17)
Gabriela Vrablíková přelezla cestu THC XIb v Labáku (16)
Změny ve vztahu horolezectví a ochrany přírody (9)
Aneta Loužecká 7. na Evropském poháru v ledolezení ve Slovinsku (6)

 Nově v inzerci:
Skialp boty Scarpa AVANT vel. 45 | technické nepromok kalhoty Faramugo | Damsky perak | Dynamika Tendon 30m | spolulezec 10.12. BW | Kalhoty MONTURA SUPERVERTIGO | PRODÁM NOVOU BUNDU ORTOVOX VERBIER PARKA | Lezečky Saltic Vampir | LS Katana woman 35,5 | LS Speedster 36 |

 Anketa:
V kolika světových lezeckých oblastech jsi byl?
 v žádné 
 790 
 v 1 
 791 
 ve 3 
 739 
 v 5 
 755 
 v 10 
 843 
 ve více než 10 
 847 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.